Didaktická výstava Ornament – úvodní popis a členové realizačního týmu (6 kB, *.rtf)
Ornament – trocha teorie, nápisy použité při výstavě (35 kB, *.rtf)
Ornament v lidové architektuře Sedlčanska
(Městská knihovna Sedlčany, 7. 6. – 2007)
Ornament sehrával v lidové hmotné kultuře a zejména v lidovém stavitelství významnou roli. Výzdoba vesnických obydlí byla nedílnou součástí jejich hmotového výrazu, přispívala v určitém sociálním prostředí ke zkrášlení vnějšího výrazu stavby i interiéru lidového obydlí. Rovněž estetický dojem současného badatele nebo jen prostého pozorovatele z těchto objektů je nesporný. K výraznějšímu uplatnění výzdoby obydlí a jeho interiéru docházelo především v průběhu 18. a v první polovině 19. století. V tomto období probíhala řada společenských změn, inovační kulturní proudy i stavební vlivy pronikaly častěji a s větší intenzitou i do prostředí vesnické architektury. V druhé polovině 19. století se také projevují emancipační snahy rolnictva i v této složce lidové hmotné kultury, na významu nabývá rovněž vliv městské kultury a maloměstských a výrobních středisek.
Pokud jde o konkrétní projevy lidového (či zlidovělého) ornamentu soustřeďovaly se zejména u zděných staveb na štítové průčelí či štít obytného stavení (podobně i u okapově orientovaných domů – ty se však na Sedlčansku vyskytovaly v mnohem menší míře a jsou výrazem stavebního vývoje vesnice spíše až konce 19. a přelomu 19. a 20. století) a dále na vjezdech do usedlostí (výzdoba klenutých bran a branek). Roubené stavby ve zkoumaném regionu (co se týče výzdoby) byly relativně jednoduché (chudé na výzdobu). Vyznačovaly se zpravidla prostým prkenným štítem (prkna často jen na sraz), někdy štít zdobily jen větrací otvory s jednoduchými tvary. Šindelová stříška kryjící vrchol štítu roubených stavení (kukla či kabřinec) se vyskytovala u vesnických obydlí na sousedním Podbrdsku. Projevy ornamentální výzdoby vždy záležely i na stavebním materiálu užitém na stavbu domu či hospodářského stavení (například u zděných špýcharů). Šlo kromě zděných a dřevěných (roubených) staveb i o hliněné a hrázděné konstrukce (ty se však v lidovém stavitelství uplatnily na jižní Moravě, respektive v západních a severních Čechách).
Na jižním Sedlčansku (okolí Petrovic, Klučenic) byla regionální forma domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny ovlivněna pronikáním jihočeského domu, který vynikal bohatou plastickou ornamentální výzdobou a ovlivnil tedy částečné i vesnickou zděnou architekturu jihozápadní části středních Čech (na území okresu Příbram mimo jiné i širší okolí Březnice). Zde se projevila ornamentální výzdoba zejména na štítě (případně štítovém průčelí) a na branách velkých zemědělských usedlostí (statků).
PhDr. Lubomír Procházka, CSc
Fotografie z výstavy
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.