Noc s Andersenem
28. – 29. 03. 2003
Začali jsme se scházet hned po uzavření knihovny pro čtenáře
– tzn. po 18 hod. První přijeli chlapci z ÚSP Svatý Jan a rodiče
postupně přiváděly i „spící“ děti, které tentokrát byly vybrány z občanského
sdružení Našlose. Toto občanské sdružení s naší knihovnou začalo
v září loňského roku úzce spolupracovat a zabývá se hlavně záchranou
historických sedlčanských loutek z první republiky. Loutky opravují
(ve sdružení jsou i 2 výtvarnice) a začínají s nimi hrát divadlo.
Vzhledem k tomu, že i chlapci z ÚSP se v poslední době věnují
divadlu, celá “Noc“ se odvíjela tímto směrem.
Slavnostně jsme zahájili
v 18.30 hod. a pak již následovalo první z divadelních představení.
Chlapci z ÚSP sehráli pohádku o ukňourané princezně, při které jsme
se všichni náramně bavili! Je to již druhá pohádka, kterou pro vystoupení
v naší knihovně chlapci nacvičili.
Po pohádce začali všichni vytvářet Doupě pro čarodějnice.
Celá akce probíhala ve dvou etapách. Nejdříve musel být samozřejmě
zpracován patřičný projekt – jestlipak by jej některé z našich
ministerstev nechtělo podpořit grantem? Myslím, že projekt Pavlíka
Jelínka z ÚSP Svatý Jan by určitě stál zato! Později v noci
začal papírový projekt nabývat konkrétních tvarů a výsledek
určitě stojí za prohlédnutí!
Některé děti však daly přednost soutěži s Mateřídouškou,
která byla opět moc zajímavá a obsáhlá. V době, kdy jsme čekali na
některého z hostů jsme nezaháleli. Čas vyplnila hra na kytaru,
různé soutěže a chatování. Díky sponzorům a šikovným kolegyním
jsme si mohli udělat přestávku i na druhou večeři.
Poděkování
patří Povltavským mlékárnám a.s. (vynikající sýry Lučina a
Hermelín), manželům Nýdrovým (nápoje), Pekárně pana Bejšovce
(tyčinky, pečivo) a panu Houdovi (zelenina). Poděkování patří i
kolegyni Blance Bejšovcové za vynikající domácí perník. Bez kolegyně Květy
Vlachové, která si na pomoc zavolala bývalou ředitelku Janu Lehovcovou
bychom ale nejedli. Jak podotkli chlapci z ÚSP – kuchařka má jedničku!
O další (tentokrát improvizované) představení se
postaraly děti z občanského sdružení Našlose. V krásných kostýmech
a v nové úpravě sehrály pohádku O Slunečníkovi, Měsíčníkovi
a Větrníkovi.
Po divadle jsme se dostali do správného varu a proto paní
učitelka Jarka Rozvoralová se svými dramatickými etudami a hrami
sela na úrodnou půdu. Skvělé bylo, jak to fungovalo dohromady. Naši postižení
chlapci (vlastně muži) a malé děti (letos opravdu malé – od 3 let). Myslím,
že tyto chvilky štěstí byly opravdové.
Děda Nezbeda (jinak Ing. Josef Vermach) se
vytáhl s loutkovou hrou o několika postavách, kterou zvládl zcela sám
a bez cizí pomoci. Hra se týkala mlynářů a vodníků, kteří žili v nedalekém
mlýně.
Cvičení jógy při svíčkách s paní
Jitkou Gyömberovou proběhlo již potřetí a funguje skvěle. Dochází při něm
k navození atmosféry a tajemna těsně před půlnocí…
Přesně o půlnoci začala bojovka Odvážný nocležník.
Na konci trasy, která vedla do horního patra a byla lemována svíčkami a několika
strašidly, opět čekal s diplomem Děda Nezbeda (tentokrát v roli
vodníka).
Po bojovce přišel konečně i Andersen se svojí pohádkou
a kolem druhé hodiny ranní se konečně děti ukládaly ke spánku.
Někteří jedinci však vůbec nemohli usnout a rušili spánek ostatním.
Ráno jsme všechny děti odevzdali jejich rodičům a už
teď se těšíme na další „spaní“ v knihovně.
Zprávu podává: Blanka Tauberová
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.