Den poezie 2012

"Pře-stup"

5. 11. - 19. 11. 2012 v Měk

Program
Den poezie - oficiální stránky

Poetická SMS - soutěž
Povedení tatínkové - poetický občasník - 16. 11.
Veršované hrátky - 28. 11.

Fotografie - Lampionový průvod

Kaligramy pro radost

Kaligramy vytvářely děti při tvořivé dílně v knihovně v jedno páteční odpoledne. Nejdříve trochu nevěděly jak na to, ale nakonec kaligramy vznikly a zdobí chodbu na oddělení klinické biochemie a hematologie ve zdravotnickém zařízení nemocnice s poliklinikou Mediterra Sedlčany. Lidé, kteří přicházejí na nejrůznější odběry krve si tak mohou dobu čekání krátit čtením básní „zašifrovaných“ do kaligramů.
Zdravotní sestry potvrzují, že si je lidé opravdu prohlížejí a že výtvory dětí chodbu rozsvítily. Z toho máme samozřejmě radost a jsme rádi, že se tato malá výstava mohla uskutečnit. Oddělení klinické biochemie a hematologie je totiž také možné brát jako pře-stup – přestupná stanice zdravých a nemocných.

Po stopách poezie, lampiónový průvod

Od knihovny jsme vyšli k areálu Pod duby podvečerní tmou s rozsvícenými lampionky. Cestu nám ukazovaly stopy poezie, kterých bylo na celé trase 21. V areálu Pod duby jsme si hráli s lanem, na kterém jsme uplatnili pří-stup, ná-stup, zá-stup, pře-stup, po-stup, od-stup, ú-stup, vý-stup. Zvládli jsme i po češtinářské stránce nesprávně nad-stup a pod-stup, který jsme pojali jako přeskok a podlézání lana. Muzikant Radek z kapely V rámci možností měl sice chvilku zdržení, ale vytrvalcům to nevadilo a počkali si. Také jsme se u svižných písniček celkem zahřáli, podupávali si do rytmu a bylo nám dobře. Celkem se průvodu zúčastnilo 70 lidí. Tuto akci již tradičně pořádáme s Klubem nezávislé kultury, za což jsme rádi a děkujeme.

Tanec je poezie beze slov

V rámci poetického občasníku proběhl v knihovně pořad s názvem Tanec je poezie beze slov. Vystoupily zde děti ze ZUŠ Sedlčany pod vedením Mirky Vavříkové a předvedly, že poezie může být i o poslechu hudby, o pohybech... Diváky si podmanily svou přirozeností a splynutím s hudbou. Po vystoupení následovala „taneční dílna“, do které se zapojily i děti z řad diváků. Mirka nejdříve pustila hudbu a pak se ptala, jak ji kdo vnímá, co v ní kdo slyší, co mu připomíná, co si při jejím poslechu představuje. Na danou hudbu pak děti vytvářely variace se stuhami – víření stuh, které vypadalo, jako když padá listí ze stromů při prudkém větru, v rytmu hudby pak tišení větru na pouhý vánek... S hudbou si také děti zkusily kolébání listů (stuh) v náručí, připomínalo to strom, který své listy hýčká a naposledy je pohoupe v náruči než je s vánkem nebo větrem spustí dolů do barevné záplavy. Tancem se dá vyjádřit také padání dešťových kapek, jejich chytání na ruce, ramena, záda – vše lze vyjádřit plavně a plynule, spolu s hudbou pohyb tvoří dokonalou harmonii, ať „školených“ tanečnic a tanečníků nebo dětí, kteří si vše zkoušely poprvé. Po taneční dílně následovala dílna výtvarná, kde děti právě prožité zážitky zkusily vyjádřit obrazem. Většina volila abstraktní ztvárnění, vír listí, stuh, kapek a vloček, ale někteří se pokusily zachytit i tanečníky jako postavy. Odpoledne bylo vydařené a poetické, všem návštěvníkům a účastníkům děkujeme.